V této výpravě za hornickou historií Špicberků se vydáme do opuštěných měst a opuštěných dolů, které byly kdysi zdrojem života tohoto arktického souostroví. Od rozkvětu uhelného průmyslu až po jeho úpadek odhalíme příběhy lidské odolnosti tváří v tvář extrémním podmínkám a zamyslíme se nad dopady naší snahy o pokrok na životní prostředí. Ponořte se s námi do zapomenuté éry, osvětlete stíny minulosti Svalbardu a zamyslete se nad tím, jaké ponaučení si můžeme vzít pro udržitelnou budoucnost.
Těžba uhlí na Špicberkách začala na počátku 20. století a do této odlehlé lokality se vydala řada společností z různých zemí. Lákala je bohatá ložiska uhlí, která se nacházela pod vrstvami sedimentů a arktického ledu. Norská společnost Store Norske Spitsbergen Kulkompani zahájila těžbu v roce 1916 v dole 1 v Longyearbyenu. V polovině 20. století produkovaly uhelné doly na Špicberkách obrovské množství této klíčové suroviny, zejména v energeticky náročných válečných letech.
Život v dolech byl nepochybně těžký. Horníci se potýkali s dlouhou pracovní dobou v nebezpečných podmínkách. Extrémní arktické počasí spolu s obdobími nekonečného slunečního svitu nebo věčné tmy tyto problémy ještě zhoršovalo. Tyto těžkosti však mezi horníky vytvořily houževnatého ducha komunity, který na Špicberkách přetrvává dodnes.
V průběhu 20. století klesající ceny uhlí a rostoucí obavy o životní prostředí zpečetily osud těžebního průmyslu na Špicberkách. Doly se začaly jeden po druhém zavírat. Do roku 2017 byly všechny doly až na jeden opuštěny a zanechaly po sobě dědictví v podobě opuštěných hornických měst a průmyslových pozůstatků rozesetých po ledové krajině.
Dnes tyto opuštěné doly slouží jako nepravděpodobné turistické atrakce. Místa jako Pyramiden, opuštěné ruské hornické město, a Důl 3 nabízejí návštěvníkům zážitek z průmyslové minulosti Špicberků. Jedním z obzvláště zajímavých míst je "Důl Santa". Děti v Longyearbyenu věří, že tento důl je domovem Santa Clause, a posílají sem do zvláštní schránky své seznamy vánočních přání.
Opuštěné doly na Špicberkách jsou památníkem lidské odolnosti a přizpůsobivosti. Jsou dojemnou připomínkou průmyslové minulosti a neúprosného běhu času. Tato místa jsou více než pouhými průmyslovými památkami symbolem houževnatosti těch, kteří se vydali do této odlehlé divočiny, hnáni vidinou nevyužitých zdrojů.
Když procházíte opuštěnými doly nebo děsivě tichými ulicemi Pyramidenu, téměř slyšíte ozvěnu minulosti - řinčení krumpáčů o skály, rachot naložených vozíků, unavené, ale odhodlané hlasy horníků po vyčerpávajícím dni. Tato místa uchovávají hřejivou atmosféru sdílených útrap a kolektivních vzpomínek a svědčí o kamarádství a odvaze těch, kteří se odvážili nazývat tato hornická města svým domovem.
Dědictví důlního průmyslu na Špicberkách není jen zamrzlé v těchto opuštěných místech, ale prolíná se i do současné identity souostroví. Duch houževnatosti, spolupráce a vytrvalosti nadále formuje společnost na Špicberkách, podporuje jejich vědecký výzkum a rozvíjející se turistický průmysl.
Toto vyprávění má však pochmurný nádech. Opuštěné doly také upozorňují na ekologické důsledky průmyslové činnosti, a to i v těch nejodlehlejších koutech světa. Tato místa nám připomínají cenu pokroku a nesmazatelné jizvy, které zanechal na panenské krajině Špicberk. V době, kdy se blížíme k éře, která si více uvědomuje naši odpovědnost za životní prostředí, tyto pozůstatky minulé epochy nadále odrážejí své příběhy v arktickém větru a vybízejí nás k zamyšlení nad naší minulostí a k úvahám o tom, jakým směrem se musíme vydat, abychom zajistili udržitelnou budoucnost.
Doufáme, že tímto průzkumem historie těžby na Špicberkách osvětlíme stíny minulosti a zároveň ukážeme na udržitelnou budoucnost. Zveme vás, abyste se k nám připojili na této fascinující cestě časem a prozkoumali odolnost a přizpůsobivost lidstva uprostřed drsné krásy Arktidy.
Czech 
English